Strana 9 z 55
4.1 Úloha modelování v běžném životě
V každodenním životě se neustále setkáváme s modelováním a s rozhodováním na
základě jeho výsledků. Pro drtivou většinu modelů nám však postačuje vlastní představivost
a proto si tuto činnost nejspíše většina z nás příliš neuvědomuje.
Modelování má veliký význam v řešení problémů reálného světa. Většina úloh
počítačového zpracování dat zahrnuje modelování, i když si to uživatelé těchto modelů
často neuvědomují.
Například sestavení rodinného rozpočtu v tabulkovém procesoru není nic
jiného než vytvoření jednoduchého modelu. Jestliže si např. vytvoříme tabulku
průměrných měsíčních příjmů a výdajů (viz Obr. 1), pak jsme vlastně vytvořili
model. Analýzou takovéhoto modelu pak rodina zjistí, zda si letos může dovolit
dovolenou u moře, nebo např. na Šumavě. Tabulkový procesor se tak navíc stává
nástrojem pro podporu rozhodování.
Použití výpočetní techniky není dokonce nezbytnou podmínkou takovéhoto typu
modelování. Sečtení příjmů a výdajů by jistě bylo možné provést např. na papíře
nebo dokonce z hlavy. Výhoda počítačového zpracování je zejména ve snadnosti
generování mnoha variant (oproti pracnému postupu v papírové podobě modelu) a v
možnosti zahrnutí velkého množství vstupních parametrů (oproti velmi omezenému
rozsahu lidské paměti).
Obrázek 1: Model v MS Excel
Dalšími méně zjevnými modelovacími nástroji jsou např. nástroje na řízení
projektů - Microsoft Project, Primavera, Taskjuggler apod. Jedná se vlastně o
databázi úkolů a jejich vzájemných vazeb, které modelují skutečné nebo zamýšlené
činnosti, k jejichž naplánování byl tento model použit. Jedná se vlastně o databázi
úkolů a zdrojů a jejich vzájemných vazeb, nad kterou operuje matematický model
CPM a PERT. Tento model tedy je naplněn daty a následně jsou mu kladeny dotazy.
Např.:
- Kdy projekt skončí?
- Kdo má kdy co dělat?
- Co je třeba změnit, aby projekt skončil ke zvolenému datu?
- atd.
Na základě takto zjištěných odpovědí jsou pak činěna rozhodnutí.